U sekery Veselá Trpasličí I. věk II. věk III. věk IV. věk Epická

FS nicméně neoplývá zvučnými, drsnými mužnými hlasy, nutnými pro naplnění trpasličího lokálu U sekery, a tak se k hospodské zábavě museli přidat odborníci z civilního pracoviště koordinátorky projektu HD. V rolích trpasličí mafie (či jejich štamgastů) tak uslyšíte jednoho pracovníka dokumentačního a propagačního oddělení, jednoho chemika a jednoho technika chovu králíků. A samozřejmě dva kmenové pracovníky FS. Nyní překlad do Obecné řeči Středozemě: V hospodě U sekery se 24. 6. 2025 Sedmého věku sešli tři opravdoví trpaslíci od kosti, jeden trpasličí teenager před mutováním (možná číšník?) a jedna trpaslice. Ovšem dva ze tří jmenovaných trpaslíků se vlivem alkoholového deliria rozdvojili do dvou oktáv, tedy v konečném sboru můžeme napočítat pět trpaslíků, jednoho holobrádka a jednu babu. A to už je vážená společnost.

Svými výkřiky a nefalšovaným pískáním na prsty pak přispěl i sám pan Mistr zvuku (a mimochodem – zkuste si nazvučit hvizd na prsty, při kterém zaléhají uši a veškerá studiová technika vystřelí do rudých, neměřitelných sfér. To byla výzva i pro něj.) A kdo ve změti všemožných obskurních perkusí najde foukání na vypitou flašku, má bod. Opět pro pobavení doporučujeme: někdy si vemte prázdnou flašku, stoupněte si před mikrofon a zkuste nahrát (opakovaně!) žádoucí zvuk přijíždějícího parníku do rytmu základu ve sluchátkách! Upozorňujeme však, že pokud se u toho budete chechtat tak, jako my, tak to nedokážete. A když už jsme u základu: v něm nezapomeňte obdivovat originální kombinace a skvělé provedení baskytary, mandolíny a akordeonu.

Elsa

***

Ještě autorská douška:

Autor písně si ve své blahé zapomnětlivosti už nevzpomíná, kdy a proč ji složil. Po hlubinném vrtu šedou kůrou mozkovou vypadla vzpomínka na nějaké pásmo o středozemních nálevnách pochybné kvality ku příležitosti nějaké dávné Oslavy (zničení Prstenu? Bilbových narozenin? Kdo ví… Možná to ani nebyla akce Společnosti, ale Společenstva, po těch letech a půllitrech těžko říct...).

Rozhodně však děkuje všem zúčastněným za snahu přiblížit se atmosféře v tom pajzlíku, kde to už lehce před večerem většinou smrdí jak v Mordoru. Což ovšem trpasličí mafie nerada slyší, tak když tam zavítáte, raději si tiše sedněte stranou, popijte a – rychle zmizte!

Jakub Drak Kočí